Letos jsme opět vyrazili na pěší pouť na Velehrad. A tentokrát rovnou se čtyřmi odvážními poutníky z jeníkovska, přičemž tři z nich došlapali do cíle bez jakéhokoli ulehčení nebo využívání doprovodného vozidla. O tom, jak se nám šlo, vypráví poutník Vojtík:
,,O chození přes 30 km denně si každý udělá svůj obrázek. Nejlepší však byly večery. Hned po vyjití z Vranova jsme objevili auto v příkopu. Přijeli hasiči a záchranka a my jsme šli dál. Došli jsme až do Znojma a přitom jsme hrozně zmokli. Ve Znojmě jsme spali v kláštěře. V úterý jsme šli do Miroslavi. Tam jsme měli mši večer a to je všechno, co bych napsal o Miroslavi. Ve středu jsme šli do Blučiny. Kdo chtěl se mohl jít vykoupat do místní plavecké. Přivítali nás tam gulášem a dalšími pochutinami. Tam jsme také hráli divadlo během veselého večera (o dvou rodinách). Jezdili jsme pak na vozejčku a přitom rozbili stůl :-) Ve čtvrtek se šlo z Blučiny do Věteřova, tam nás také přivítali s občerstvením a také jsme tam měli hitparádu. Skložil jsem píseň na hitparádu a ani jsem si ji nestihl vyzkoušet a už jsem šel vystupovat. Také jsme ráno pověsili před školu, kde jsme byli ubytovaní, místo vlajky smradlavou ponožku. V pátek jsme šli na Klimentek a potom do Buchlovic. Na Klimentku jsme byli o týden dřív než otec Peňáz a jeho proud :-) Tam jsme znova zpívali písně do hitparády a ostatní to bodovali. V hitparádě jsem skončil třetí z šesti, což je hodně dobrý, protože byla silná konkurence. V Buchlovicích jsme měli Miss Pajda (soutěž), ve které jsem také soutěžil, ale nakonec vyhrála Lucka. Místní lidé z Buchlovic nám připravili teplou večeři i snídani. V sobotu jsme šli všichni na Velehrad jen 8 km, a tam jsme měli mši v zarostlé zahradě. Na tu mší přijel i otec Peňáz."
