Máme před sebou neděli Božího milosrdenství.
Tento svátek je neodmyslitelně spjat se jménem sestry Faustyny, která svým životem vydává svědectví o nekonečné milosrdné Boží lásce.
Kněz,působící v Turíně, je známý nám všem slovy : "Dej mi duše, ostatní si vezmi".
Plný lásky, přiváděl k Bohu zejména chlapce, o které se nikdo nezajímal.
Každé dítě je zdrojem nekonečných otázek. Utváří si svůj pohled na vše kolem. Často nás svým jednáním dokáže překvapit. Zrovna jako v následujícím minipříběhu.
Čas našeho pozemského přebývání je cestou. Každý den je výzvou k novému vykročení. Důležité je, abychom šli tím správným směrem.
K tomu ať přispějí i krátká nedělní zamyšlení otce biskupa Pavla Posáda.
V těchto chvílích, kdy jsou naše srdce plná radosti z narození Božího Syna, nás mohou následující slova vrátit do dětství. Do časů, kdy přání, očekávání a naděje byly mnohem silnější...
Ježíš Kristus, Boží Syn se dnes narodil v Betlémě. Kdo má tak kamenné srdce, aby jeho duše neroztála při těchto slovech? Co sladšího nám mohlo být zvěstováno. Co radostnějšího pověděno?
Někdy přicházejí chvíle, kdy má člověk sklon podléhat malomyslnosti a nepočítá s tím, že ačkoliv se situace zdá beznadějná je tu ještě Pán na kříži, od kterého se můžeme a máme tolik učit. Zde jsou uvedena povzbudivá, ale zároveň posilující slova matky Terezy... Celý text zde...
