Velikonoce na faře v Jeníkově jsme prožili společně v přátelské atmosféře a každý den jsme se snažili více uvědomit životní cestu Pána Ježíše.
Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem a přemýšlel jsem, kde je prožiji.
Když jsem před šesti lety poznal FATYM, často se mluvilo o Jeníkovu, bylo mi přáním poznat to místo, nevěděl jsem, co mě zde čeká. Letos už potřetí jsem tam prožil Velikonoce s katechetkami a dětmi z okolí Jeníkova, Duchcova a Teplic. Letos to byly pro mě intenzivní Velikonoce:
Od středy bylo milé se potkat s lidmi z FATYMu, Lucií, Danielkou, otcem Nikem, Josefem, Dušanem a postupně s dětmi.
Ve čtvrtek nás otec Nik vzal na společnou cestu do Litoměřic, na slavnostní mši Missa chrismatis, svěcení olejů. Tam byl pro mě silný okamžik, kdy každý kněz obnovil svůj kněžský slib. Během mše se k nám připojila Andrejka, která jezdí na faru do Jeníkova. V 15 h. začal program na faře, přišly místní děti a mohli jsme s nimi prožít Zelený čtvrtek. Na začátek, než se všechny děti sešly, jsme vyráběli s Lucií velikonoční vajíčko, zajíčka - dekoraci jako zápich do květináče. Pak až nás bylo více, s Danielkou, děti připravily těsto a opekly nekvašený chléb. Později odpoledne jsme měli připomínku poslední Večeře Páně, na farní zahradě v kruhu na dece. Večer jsme jeli auty na obřady do Teplic, kde bylo intenzivní prožít liturgii Zeleného čtvrtka. Pro mě osobně byl silný moment, kdy jsem doplnil počet lidí, na mytí nohou. Od Zeleného čtvrtka začínal každý den ranními chválami v kostele, byl to hezký začátek do dne, připomenutí si být s Pánem a začít s ním nový den.
Velký pátek, byl to den velikého půstu. Po 10 h. dopoledne jsme společně s dětmi jeli do Krupky u Teplic na společnou venkovní křížovou cestu. Zde jsme se modlili jednotlivé zastavení, až na kopec, kde byla Golgota a pod ní Boží hrob. Byl to krásný čas si připomenout, co se tenkrát stalo ten. Pak jsme odjeli s dětmi na Velkopáteční obřady do Novosedlic. Večer jsme měli modlitbu u Božího hrobu.
Bílá sobota den ticha, ale i příprava na vigilii: dopoledne přišly na faru děti a jedna maminka se synem. Na faru přišli poprvé. Paní chtěla společně připravit velikonoční nádivku. Jedna skupinka pekla velikonoční nádivku s Lucií a druhá část s Danielkou tvořili velikonoční motivy na tašky, k tomu použili akrylové barvy a fixy na textil. Tašky se jim moc povedly a namalovány byly, jak od profesionálů. V poledne jsme společně připravili oběd a byli společně u stolu i s maminkou a s jejím synem. Odpoledne Andrejka s dětmi pekly beránka a já pak s Danielkou jsme připravovali bramborový salát. Když se pomalu blížil večer, tak jsme s dětmi odjeli na vigilii do Teplic, za úplné tmy zde hořel oheň a mohla začít vigilie, díky čtením a zpěvům, a zapálením malých svíček od velikonoční svíce jsme si připomněli Zmrtvýchvstání Ježíše. Po návratu ze slavnostní mše jsme měli tu možnost oslavovat tu radost vzkříšení Ježíše Krista. Děti tu noc spaly na faře, tak to bylo pro ně velký zážitek.
V neděli byl Boží hod velikonoční a společně jsme jeli na mši do Oseku, kde zpívali slavnostní aleluja a žehnali pokrmy i od dětí upečeného beránka. Po mši bylo společné focení a odjezd do Jeníkova, kde jsme připravili společný oběd. Při obědě jsme si navzájem poděkovali za společně strávený čas a velikonoční program zakončili hrou Riskuj. Děti po 15 hodině odjely domů a my jsme trochu odpočinuli, já třeba jsem se šel projít okolo rybníka Barbory. Byl to hezký čas v Jeníkově a když to píšu, tak ještě jsem duchem tam.
Přeji požehnané velikonoční aleluja.
Honza Houba z Klatov
