Znovu po roce jsme se sešli na faře v Jeníkově a společně prožili Velikonoce.
Na faru přijeli na Zelený čtvrtek dobrovolníci Honza a Maruška, těšili se na děti, na připravený program.
Zelený čtvrtek nezklamal slunečným počasím, poslední večeři jsme slavili na farní zahradě. Vytvořili jsme krásný kruh. Přišel Pán Ježíš a s vypravěčkou připomněli, co se ten den stalo, jak Pán Ježíš ustanovil Eucharistii. Také jsme si připomněli mytí nohou a důležitost služby a pokory.
Pokračovali jsme na farní zahradě pohybovou hrou na seznámení, protože za námi přišly dvě nové děti, které se připravují na křest. Před odjezdem na mši svatou jsme si stihli vyrobit ovečku.
Velký pátek, počasí bylo zatažené, trošku i pršelo. Jak kdyby příroda plakala nad ukřižováním Ježíše.
Hráli jsme hru Pokec, také jsme se vypravili na dětské hřiště v Jeníkově, poté jsme si vyrobili košíček na vajíčka. V 15 hodin jsme se společně pomodlili v kostele křížovou cestu a tím uctili Pánovu oběť za nás hříšníky. Večerní Velkopáteční obřady jsme slavili v Novosedlicích.
Bílá sobota,
po ranních chválách v kostele jsme se pomodlili u Kristova hrobu.
Další program se skládal z vyrábění- malování na šnečí ulity, z procházky se sbíráním rostlin k barvení vajíček. Nejvíce času jsme strávili v kuchyni- barvily se vajíčka, pekl beránek a medovník. Společnými silami jsme připravili bramborový salát na nedělní oběd. Také jsme znovu zadováděli na dětském hřiště. Večer jsme si zahráli velikonoční Riskuj. Hra byla napínavá.
Většina dětí s námi jela na sobotní vigilii Velké noci poprvé a byl to pro ně zážitek. Ze soboty na neděli děti přespaly na faře.
V neděli Zmrtvýchvstání Páně jsme společně posnídali a jeli na mši svatou do Oseku. Po mši svaté jsme společně obědvali a radovali se nad Pánovým vítězstvím.
Společně prožitý velikonoční čas na faře byl pro mě povzbuzením. Mám radost, že jsme si užili srandu a také se děti něco naučily z života Pána Ježíše a z velikonočních tradic.
Během pobytu zaznělo mnoho zábavných hlášek, např. tahle otázka ze začátku pobytu:
"Jak to tady chodí, tady se bude zachovávat silentium?"
Během programu se daly zaslechnout i tyto věty povzbuzení:
"Fara je pro mě druhý domov."
"Lucko buď ráda, že jsi na téhle faře, jinde by ses tak nenasmála."
Věřím tomu, že i přes živou atmosféru si každý z nás odnesl něco osobního k obohacení, víc se přiblížil k Bohu a také vědomí, že nejsme na nic, na radosti, ani starosti samy.
Katechetka Lucka
