Přinášíme další svědectví slečny, která se díky přímluvě svatého Josefa posunula v hledání svého povolání a udělala s jeho přímluvou osobní zkušenost.
Dlouho jsem hledala své povolání. Že by bylo dobré se za něj modlit jsem se dozvěděla na začátku střední školy. Ale nevěděla jsem, co ode mě Bůh chce a řešila jsem spoustu jiných problémů. Na vysoké škole a později mě otázka toho, co bude s mým životem trápila víc a víc. Často jsem měla pokušení vyřešit povolání vlastními silami, třeba si najít nevěřícího chlapce nebo si začít s někým jenom proto, abych nebyla sama. Prosila jsem známého kněze o nějakou konkrétní radu. Jedinou radou bylo, abych se modlila novénu ke svatému Josefovi, stále dokola, než se to vyřeší. Svatého Josefa jsem nikdy dříve o pomoc neprosila, ani jsem k němu neměla osobní vztah. Najednou jsem zjistila, že je to světec přímo pro mě a tak jako se postaral o Pannu Marii, může se postarat i o mne. Druhý impulz přišel na pouti v Medjugorji. Někdo zmínil, že svatý Josef je mocný přímluvce těch, kdo hledají své povolání a už vyslyšel mnoho mladých. Tak jsem si z Medjugorje odvezla jako předsevzetí, že tuto záležitost zcela svěřím přímluvě svatého Josefa. Po příjezdu jsem byla o poznání klidnější. V kostele máme sochu sv. Josefa. Každý pohled na ni mi řekl, že už jsem mu to svěřila a on se o mě postará. Novénu jsem začínala stále znovu a často jsem ji přerušila. Jen některé jsem dokončila v devíti dnech. Kromě novény jsem se občas modlila i litanie. Přesto jsem se asi rok za své povolání ke svatému Josefovi modlila. Po této době jsem potkala moc hodného kluka, který má Boha na prvním místě a má mě velmi rád. Chodíme spolu a modlíme se za poznání Boží vůle v našem vztahu.
