
Nabízíme k přečtení další kapitolu z brožurky s názvem 
Neustále se raduje: Malý rádce při budování vnitřního pokoje, kterou napsal Martin M. Kollár, OFMConv. a  vydal tiskový apoštolát A.M.I.M.S.....
        
Setrvat s Ježíšem
Rozjímání nad Božím slovem
Pokud aspoň trochu zakusíme, jak blahodárné je nepoddat se špatným pocitům a vytrvat na 
Ježíšově cestě (srov. Ž 34,9), zákonitě nás budou zajímat také další Ježíšovy rady. Ty najdeme 
především v Písmu svatém. Při jeho čtení rychle zjistíme, že číst Písmo není jednoduché. Písmo je 
poměrně těžkým duchovním pokrmem a my většinou sneseme, jak píše sv. Pavel, jen mléko (srov. 
1 Kor 3,2). Pro lepší porozumění biblickým textům je dobré mít k dispozici přiměřený komentář, i 
když s tím bývá problém – najít vhodnou úroveň a zaměření. Velmi užitečnou metodou je jeví 
vysvětlování Písma pomocí Písma. V Jeruzalémské Bibli se na okrajích posvátného textu nachází 
mnoho odkazů na jiná místa v Písmu, která pojednávají o podobných tématech. Kromě toho je 
v tomto vydání Bible poměrně mnoho poznámek objasňujících některé významné detaily a v nich 
jsou odkazy na další místa v Písmu. Při čtení těchto odkazů narazíme na další odkazy a poznámky, 
díky čemuž se můžeme déle věnovat právě té myšlence, která nás nejvíce zaujala. 
Svatý František se velmi snažil zapamatovat si všechno, co duchem pochopil, protože nechtěl 
přijímat Boží milost nadarmo (srov. FP 1187; 2 Kor 6,1). Také my bychom se měli snažit 
zapamatovat si slova, která jsou (pro nás) důležitá, případně si je zapsat nebo si je alespoň 
podtrhnout a po nějakém čase se k nim vrátit. Jestliže můžeme s prorokem Jeremiášem říci: „Tvoje 
slova jsou pro mě slastí, Pane“ (srov. Jer 15,16), jsme na dobré cestě růst v Ježíšově škole.
Modlitba posvátného růžence
Tajemství šťastného života spočívá v jeho prožívání v souladu s Boží vůlí. Nejlépe to 
dokázala Panna Maria, která se od ní v ničem neodklonila. Proto je pro nás ideálním vzorem. Když 
si připomínáme, jak Matka Boží reagovala na výzvy svého podivuhodného života, nejen že se 
učíme, jak v podobných situacích reagovat, ale tyto situace sahají svým darem milosti i k nám a my se této milosti otvíráme. Sv. Jan Pavel II. říká, že tu můžeme aplikovat biblický pojem „zakar“ 
(paměť), který chápe vzpomínku na události spásy jako jejich zpřítomnění (srov. RVM 13). 
Podobně i slavení mše svaté vnímáme jako zpřítomnění Kristova vykupitelského díla, které 
však konáme podle jeho výslovného příkazu (srov. Lk 22,19; 1 Kor 11,24-25).
Modlitba posvátného růžence tedy není jen o snaze ctít a napodobovat Pannu Marii, ale také o 
Mariině přítomnosti v našem životě. Když se dítě zraní, nepotřebuje ani tak rady svojí maminky 
jako její blízkost. Potřebuje zakoušet, že je milováno i ve chvílích své slabosti. Jistě, rady a vzory 
chování jsou velmi důležité, ale prožívání mateřské lásky je klíčové. 
Pán Ježíš na kříži řekl učedníkovi: „To je tvá matka“ (Jan 19,27). Neřekl: „Přijmi ji za svoji 
matku“, nebo „Od nynějška ti bude matkou“. Jednoduše konstatoval fakt: „Toto je tvoje matka.“ 
Pokud se snažíme plnit Boží vůli, jsme-li Kristovými učedníky, jsme Jeho bratry a sestrami (srov. 
Mt 12,50; Lk 11,28) a Panna Maria je naší matkou víc, než dokážeme lidským rozumem pochopit.
Růžencová rozjímání
Je velmi užitečné, že modlitba posvátného růžence je spojena s rozjímáním o jednotlivých 
tajemstvích, které nám pomáhá ponořit se do biblického textu, lépe porozumět Božímu slovu a lépe 
si představit danou situaci, ba dokonce, jak bylo připomenuto, zpřítomnit si ji. 
V knize Hľa, Tvoja Matka (text vyšel knižně ve vydavatelství LÚČ a existuje i v elektronické 
podobě: https://minoriti.sk/images/books/HlaTvojaMatka.epub - je potřeba mít nainstalovánu 
elektronickou čtečku knih) je pro každé Zdrávas Maria za jménem Ježíš zvláštní dovětek čerpající 
z Písma svatého, který přibližuje růžencové tajemství. U každého dovětku je prosba adresovaná 
Panně Marii zaměřená na konkrétní oblast života a vyplývající z biblického textu včetně rozjímání 
na dané téma s biblickými odkazy. I takovým způsobem můžeme intenzivněji prožívat chvíle 
růžencové modlitby.
Svatá rodina doplňuje, co chybí naší rodině
Všichni máme, nebo jsme měli biologickou matku. Především z doby dospívání si 
pamatujeme, že není (nebyla) dokonalá. To nás nejednou vede ke zklamání, nespokojenosti, někdy 
k pocitu méněcennosti, když se nám zdá, že jsme byli o něco ochuzeni. Jak již bylo připomenuto, 
pozorujeme-li život Panny Marie, zjistíme, že ona také občas nerozuměla svému Synu 
(srov. Lk 2,19.50-51). Dokonce On, bezhříšný, způsobil jí, bezhříšné, bolest, když zůstal v chrámě a 
svým rodičům nic neřekl (srov. Lk 2,41-50).
Ani sv. Josef to neměl lehké. Od muže se především očekává, že bude ochráncem rodiny, že 
bezpečně povede kormidlo rodinného života. Josef si měl vzít těhotnou Marii, přestože věděl, že 
není otcem dítěte. Anděl mu však ve snu řekl, aby se nebál přijmout Marii za manželku, protože 
dítě, které počala, je z Ducha Svatého (srov. Mt 1,20). Josef poslechl, i když tomu asi ne zcela 
rozuměl. Dítě se narodilo v chudé betlémské jeskyni, která sloužila jako chlév (srov. Lk 2,7). 
Později museli utéci do Egypta a tam žít asi tři roky v emigraci. Po smrti krále Heroda se vrátili, ale 
z obavy o život se usadili v Nazaretě (srov. Mt 2,14-15.19-23), kde žili ve skromném kamenném 
příbytku. Natanael, o němž Pán Ježíš prohlásil, že je pravý Izraelita, v jehož srdci není lsti, tedy 
zřejmě z upřímnosti srdce řekl: „Může z Nazareta pocházet něco dobrého?“ (srov. Jan 1,46-47). 
Tamější domky přistavěné ke vchodu do jeskyně, jaké dodnes můžeme vidět v Nazaretě, bychom 
dnes mohli, v protikladu s římskou civilizací s akvadukty a lázněmi, přirovnat k romským osadám. 
Josef byl sice řemeslník, ale v takovém prostředí si asi moc nevydělal. V tomto kontextu můžeme 
lehčeji pochopit Ježíšovy příbuzné, kteří si mysleli, že se pomátl, když začal veřejně působit (srov. 
Mk 3,21). 
Nejednou se nám zdá, že nám naši rodiče nedokázali zabezpečit přiměřené podmínky, že náš 
otec nedokázal správně směrovat kormidlo naší rodiny. Naštěstí máme i duchovní rodinu – Pannu 
Marii a jejího milujícího manžela Josefa. My křesťané se stáváme součástí Svaté Rodiny, vždyť Pán 
Ježíš prohlásil: „Každý totiž, kdo plní vůli mého nebeského Otce, to je můj bratr, sestra i matka“ 
(Mt 12,50). Navíc na slova: „Blahoslavený život, který tě nosil, a prsy, které tě kojily“ odpověděl: 
„Spíše jsou blahoslavení ti, kdo slyší Boží slovo a zachovávají ho“ (srov. Lk 11,27-28). 
Zachováváním Božího slova – tedy jeho zapamatováním si, rozjímáním nad ním a jeho plněním –
dostáváme účast na blaženosti člena Svaté rodiny, což je důležitější než místo v naší biologické 
rodině se všemi jejími nedostatky.
Brožurku je možno si objednat za doporučený příspěvek na tisk 10 Kč + poštovné na adrese:
 Tiskový apoštolát A.M.I.M.S.
Náměstí 20,
Vranov nad Dyjí 671 03,
tel. 515 296 384, email: apostolat@fatym.com