Ať stále víc a více roste vaše láska a s ní i poznání a všestranný úsudek,
abyste dovedli volit to lepší,
čistotou jen zářili a byli bez hříchu
2. NEDĚLE ADVENTNÍ
Všemohoucí a milosrdný Bože,
spěcháme vstříc tvému Synu a prosíme tě:
nedopusť, aby nám stály v cestě pozemské zájmy,
ale ať nebeská moudrost zúrodní naše nitro,
abychom došli k věčnému životu s Kristem.
(Misál: vstupní modlitba)
1. čtení - Bar 5,1-9
Bůh ukáže tvůj jas.
Čtení z knihy proroka Barucha.
Svlékni ze sebe, Jeruzaléme, roucho své žalosti a soužení a oblékni se v ozdobu věčné slávy, kterou ti dává Bůh. Přioděj se rouchem spravedlnosti od Boha a vstav si na hlavu korunu slávy Věčného. Každému, kdo je pod nebem, ukáže Bůh tvůj jas. Neboť navěky ti bude dáno jméno od Boha "Pokoj spravedlnosti" a "Vznešenost bázně Boží". Vzchop se, Jeruzaléme, a postav se na výšině, pohleď na východ a podívej se na své syny, kteří se shromáždili na rozkaz Svatého od východu slunce až na západ. Jak se radují z toho, že Bůh na ně pamatoval! Neboť vyšli z tebe pěšky, vedeni od nepřátel, ale Hospodin je přivede k tobě, nesené se slávou jako na královském trůnu. Bůh totiž rozkázal snížit každou vysokou horu, odvěké pahorky, a vyplnit údolí na rovnou zemi, aby Izrael kráčel bezpečně k Boží slávě. Také lesy a každý vonný strom zastíní Izraele, jenž se bude radovat ve světle jeho velebnosti, s milosrdenstvím a se spravedlností, která z něho vyprýští.
Žalm: Žl 126
Odp. Hospodin s námi udělal velkou věc, naplnila nás radost.
Když Hospodin přiváděl siónské zajatce,
byli jsme jako ve snách.
Tehdy byla naše ústa plná smíchu
a náš jazyk plný jásotu.
Tehdy se říkalo mezi pohany:
"Velkou věc s nimi udělal Hospodin!"
Ano, velkou věc s námi udělal Hospodin,
naplnila nás radost.
Hospodine, změň náš osud,
jako se mění údolí jihu země.
Kdo sejí v slzách,
žnout budou s jásotem.
Vycházejí s pláčem,
když nesou semeno k setí:
přijdou však s jásotem
a přinesou své snopy.
2. čtení - Flp 1,4-6.8-11
Abyste čistotou jen zářili a byli bez hříchu pro onen den Kristův.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Filipanům.
(Bratři!) Ve všech svých modlitbách s radostí prosím za vás za všechny. Vždyť od prvního dne až do této chvíle mi pomáháte v rozšiřování evangelia. Jsem totiž přesvědčen, že ten, který ve vás (toto) dobré dílo začal, přivede ho ke konci ke dni Krista Ježíše. Ano, Bůh je mi svědkem, jak po vás po všech toužím láskou Krista Ježíše. A za to se modlím: ať stále víc a více roste vaše láska a s ní i poznání a všestranný úsudek, abyste dovedli volit to lepší, čistotou jen zářili a byli bez hříchu pro onen den Kristův, s plnou mírou dobrých skutků, vykonaných ve spojení s Ježíšem Kristem, k Boží chvále a slávě.
Zpěv před evangeliem - Lk 3,4.6
Aleluja. Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky! Každý člověk uzří Boží slávu. Aleluja.
Evangelium - Lk 3,1-6
Každý člověk uzří Boží spásu
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
V patnáctém roce vlády císaře Tiberia, když Poncius Pilát byl místodržitelem v Judsku, Herodes údělným knížetem v Galileji, jeho bratr Filip údělným knížetem v Itureji a v Trachonitidě, Lysaniáš údělným knížetem v Abiléně, za velekněží Annáše a Kaifáše, uslyšel na poušti Boží slovo Jan, syn Zachariášův. Šel do celého okolí Jordánu a hlásal křest pokání, aby byly odpuštěny hříchy. Tak je psáno v knize řečí proroka Izaiáše: "Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky! Každé údolí ať je zasypáno, každá hora a každý pahorek srovnán; kde je co křivého, ať je narovnáno, cesty hrbolaté ať se uhladí! A každý člověk uzří Boží spásu."
