Víra, když se neprojevuje skutky, je sama o sobě mrtvá.
24. neděle v mezidobí
Bože, tys všechno stvořil a všechno řídíš;
ujmi se nás, ať poznáme tvou moc a dobrotu,
a dej nám sílu,
abychom ti mohli sloužit nerozděleným srdcem.
(Misál: vstupní modlitba)
1. čtení – Iz 50,5-9a
Svá záda jsem vydal těm, kteří mě bili.
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Pán, Hospodin, mi otevřel ucho a já se nezdráhal, necouvl nazpět. Svá záda jsem vydal těm, kteří mě bili, své líce těm, kteří rvali můj vous. Svou tvář jsem neskryl před hanou a slinou. Pán, Hospodin, mi však pomáhá, proto nejsem potupen. Proto dávám své tváři ztvrdnout v křemen a vím, že nebudu zahanben. Blízko je můj obhájce! Kdo se chce se mnou přít? Postavme se spolu! Kdo je mým protivníkem? Ať přistoupí ke mně! Hle
Pán, Hospodin mi pomáhá! Kdo mě odsoudí?
Žalm: Žl 116
Odp.: Budu kráčet před Hospodinem v zemi živých.
Miluji Hospodina, neboť slyšel
můj prosebný hlas,
neboť naklonil ke mně svůj sluch
v den, kdy jsem ho vzýval.
Obepjaly mě provazy smrti,
dostihly mě smyčky podsvětí,
uvízl jsem v tísni a trýzni.
Hospodinovo jméno jsem vzýval:
„Ach, Hospodine, zachraň mi život!“
Hospodin je milostivý a milosrdný,
Bůh náš je milosrdný.
Hospodin chrání prosté lidi;
pomohl mi, když jsem byl v bídě
.
Vždyť vysvobodil můj život ze smrti,
mé oči ze slz, mé nohy z pádu.
Budu kráčet před Hospodinem
v zemi živých.
2. čtení – Jak 2,14-18
Víra, když se neprojevuje skutky, je sama o sobě mrtvá.
.
Čtení z listu svatého apoštola Jakuba.
Co to pomůže, moji bratři, říká-li někdo, že má víru, ale nemá skutky? Může ho taková víra spasit? Když bratr nebo sestra nebudou mít do čeho se obléci a budou mít nedostatek denní obživy, a někdo z vás jim řekne: „Tak s Pánem Bohem! Zahřejte se a najezte se“ – ale nedáte jim, co potřebují pro své tělo, co je (jim) to platné? Stejně tak je tomu i s vírou: když se neprojevuje skutky, je sama o sobě mrtvá. Ale někdo by mohl říci: „Ty máš víru a já mám skutky. Ukaž mi tu svou víru, která je beze skutků! Já ti však ze svých skutků mohu dokázat svou víru.“
Zpěv před evangeliem – Gal 6,14
Aleluja. Ať je daleko ode mě, abych se chlubil něčím jiným než křížem našeho Pána, kterým je pro mě ukřižován svět a já světu. Aleluja.
Evangelium – Mk 8,27-35
Ty jsi Mesiáš ... Syn člověka musí mnoho trpět.
Slova svatého evangelia podle Marka.
Ježíš vyšel se svými učedníky do vesnic u Césareje Filipovy. Cestou se ptal svých učedníků: „Za koho mě lidé pokládají?“ Řekli mu: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše, jiní za jednoho z proroků.“ Zeptal se jich: „A za koho mě pokládáte vy?“ Petr mu odpověděl: „Ty jsi Mesiáš!“ Tu je přísně napomenul, aby to o něm nikomu neříkali. Potom je začal poučovat, že Syn člověka bude muset mnoho trpět, že bude zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona, že bude zabit, ale po třech dnech že vstane z mrtvých. A mluvil o tom otevřeně. Petr si ho vzal stranou a začal mu to rozmlouvat. On se však obrátil, pohleděl na učedníky a pokáral Petra: „Jdi mi z očí, satane! Neboť nemáš na mysli věci božské, ale lidské.“ (Ježíš) si yavolal lidi i své učedníky a řekl jim: „Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mě. Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, kdo však svůj život pro mě a pro evangelium ztratí, zachrání si ho.“
