Občas chodívám do kostela Nalezení sv. Kříže v Brně. Je zde zpovědní chodba, která je rozdělena na několik zpovědních místností. Před vstupem do chodby je panel se jmény zpovědníků. U každého jména je křížek, který svoji barvou – zelenou nebo červenou, informuje kde je volné místo ke zpovědi.
Jednou jsem tam zašla i já ke sv. smíření. Kněz mě vytkl spoustu věcí a já odcházela s pocitem nepochopení, ukřivdění. Když jsem po delší době stála opět v tomto kostele v řadě ke svátosti smíření a viděla, že opět na mě vyjde onen zpovědník, dostala jsem strach a chtěla odejít. V duchu jsem si říkala, co mi zase tentokrát vytkne a jaká to bude hrůza. Před zpovědní chodbou visí obraz otce Pia. Zpověď jsem svěřila do jeho ochrany.
Jak jsem byla překvapena, když po vyznání hříchů mi kněz řekl tato slova:
Své hříchy vyznáváte samotnému Bohu, je to On sám, kdo vám odpouští. Kněz je jenom prostředník, nikdy na to nezapomeňte.
Po těchto slovech mi udělil pokání a rozhřešení.
Kéž jsou tato slova i pro vás velkým povzbuzením a útěchou. Nezáleží na tom, abychom si se zpovědním padli do oka, aby nás poklepal na ramena, nebo jestli nám něco vyčte.
Důležitá je naše upřímnost, náš postoj srdce jít k Bohu, vše Jemu říct, odevzdat, Jeho prosit za odpuštění.
Kněz je jenom prostředník a neměl by být překážkou na naší cestě k Bohu.
.
