Bylo

Pěší pouť na Velehrad z pohledu Laury z Jeníkova

Na letošní pěší pouti na Velehad se objevil pouze jediný zástupce Jeníkova - statečná Laura, která putovala poprvé. Dokonce i přes krutá vedra a dva puchýře ušla bez reptání celou pouť dlouhou 170 km.



V pondělí jsme začali naši výpravu mší svatou, kde jsme dostali poutnické křížky a zpěvníky, po mši nás z Vranova nad Dyjí vystřelilo 65. Pak jsme se večer doplazili do Znojma, kde jsme přespali v klášteře, naposledy v tomto týdnu jsem spala na posteli.
V úterý jsme vstali a vyrazili směr Miroslav. Během cesty probíhala hitparáda (zpívání vlastních písní do mikrofonu) a otec Nik mě a slečnu katechetku Elišku použil jako křoví ve své písničce, zpívaly jsme Hej, hej, hej! Úplně umoření vedrem jsme navečer došli do Miroslavi. Tam jsme s otcem Nikem šli na koupaliště, kde jsem ve vodě vymyslela vodní hru na žraloka a splašené rybičky. Večer jsme měli Veselý večer, kdy otec Nik vymyslel opravdu složitou scénku na téma Blahoslavení tišší. Vypadalo to tak, že jsme nastoupili na podium a tam stáli a minutu mlčeli.
Ve středu byla náročná cesta a k tomu strašný pařák. Zase jsme se zúčastnily hitparády jako křoví. Otec Nik nám pak při cestě řekl, že v Blučině jsou drahé sprchy. My jsme ale měli štěstí, protože jedna milá paní vzala mě, Elišku a jednu kamarádku k sobě domů, kde jsme se mohly vysprchovat. Také nás pohostila hroznovým vínem. Poděkovaly jsme a šly na hostinu, kde se kromě guláše podávaly i koblihy. Po koblihách se šlo na Veselý večer, kde ostatní hráli scénku na téma Blahoslavení plačící.
Ráno jsme vyrazili do Věteřova a byl to ten nejhorší a nejteplejší den. Ještě předtím jsme měli velkou zastávku v Žarošicích, kde pro nás byla přichystaná hostina se spoustou jídla, měli tam i tousťáky, tak jsem jich snědla sedm. Pak následovala mše svatá a k mé radosti se k nám přidali i naši vedoucí z tábora, Laďka a Lukáš. Pak jsme pokračovali v cestě a došli jsme do Věteřova, který už nebyl daleko. Bylo už pozdě, strašně mě bolely nohy, tak jsem kulhala jako stará babička. Do schodů jsem skoro nemohla chodit. Spala jsem pod stolem přímo u podia, do noci venku hrála hudba a já nemohla usnout.
Ráno v pátek jsme vyrazili do Buchlovic a to byl dost dobrý den, protože jsme šli hodně do kopce, vylezli jsme na horu sv.Kliment a otec Nik se za námi vydrápal s hodinovým zpožděním. Setkali jsme se tam s dalšími proudy. Otec Peňáz se tam pomodlil starobylou modlitbu za déšť a po deseti minutách začalo pršet. Hodná Lenka mi půjčila pláštěnku a říkali jsme si, že otec Peňáz mohl s tou modlitbou počkat do večera. Další cesta vedla převážně lesem. Někteří z našeho proudu přespávali v Tupesích, my jsme šli ale do Buchlovic. Tam jsme dostali klobásu a spoustu buchet. Po setmění se volila Miss Pajda. Nominovaní byli všichni, kteří cestou pajdali. Miss Pajda se stal Heřman.
Další den už nás čekalo pouze 8 km cesty na Velehrad. Těsně před cílem stál u cesty kříž, u kterého jsme všichni poklekli a modlili se a pak jsme my prvopoutníci natrhali kytku, kterou jsme potom položili před oltář v kostele. Potom byla mše svatá, ukončení naší týdenní pouti. Po mši nám kamarád Matouš, který ministroval, daroval stravenky na guláš, které jsme bohužel nevyužili. Pak jsme jeli s otcem Markem do Vranova nad Dyjí.

Laura Matějková












Sdílet

| Autor: Eliška Blažková | Vydáno dne 12. 09. 2018 | 108 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Externí odkazy na nová on-line videa a audia (mp3):

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Hosting zajištuje apoštolát A.M.I.M.S., na jehož činnosti se podílí FATYM a Misionáři obláti P. Marie Neposkvrněné (OMI). Provozuje též TV-MIS.cz (on-line křesťanská internetová televize s programem na vyžádání - on-demand - zdarma) a připravuje i TV-MIS.com v ukrajinštině, ruštine a běloruštině.

Obsah tohoto webu je volně šiřitelný, není-li někde stanoveno jinak.